Taky vám v Praze v létě chybí zmrzlina, jakou mají třeba v Itálii? No nám šíleně! Když už najdeme zmrzlinu, která je opravdu dobrá, pro změnu ji zase nandavají způsobem, který nás dokáže vytočit. Určitě to znáte taky - otírají kopeček tak, že vám na něm zbude jen malá "bambulka". Pche, aby se nepředali. Oproti tomu v Itálii vám zmrzlinu nandavají skoro lopatou. To bychom ale nebyly my, abychom si neporadily. Proto vám prozradíme, kde v si v Praze zajít na jednu z nejlepších kopečkových/lopatových zmrzlin.
Po dlouhém (velmi dlouhém) roce jsem se konečně vrátila do
téhle dokonalé restaurace. Ambiente Brasileiro!!! Spokojená, rozvalená na gauči
s plným bříškem jsem si říkala, jak jsem to bez ní takovou dobu mohla
vydržet. No od teď si budu výjimečné události, a tím tedy i návštěvy, plánovat
častěji, to slibuji.
Tentokrát se nám sešly události rovnou dvě. Zpětně jsme slavily ségry státnice. Teď je z ní Mgr. (gratuluju!). Horší ale je, že měla samé jedničky a já teď budu
muset jít v jejích stopách. Takže tímto se s vámi loučím a jdu skočit
šipku do hromady knih! Ne kecám, neopustím vás. A druhá, oproti první, bezvýznamná, měla jsem zase o rok navíc. Sladkých 18 je už za mnou - bůů. A jestli se divíte, proč jsme to slavily až po více jak měsíci, tak důvod je jednoduchý - prostě jsme jen potřebovaly důvod do Ambiente zajít. Tak jsme si řekly, že si tyhle dvě věci oslavíme ještě jednou. No, pěkně jsme to vymyslely, co?
Ale teď zpátky k Ambiente. Jestli milujete maso, hned
zítra si udělejte rezervaci. Určitě nebudete zklamaní, ochutnáte různé druhy a
ta chuť (mňam)! Jen ceny jsou vyšší. Platíte ale za kvalitu, a tak to alespoň
mojí peněženku nikdy tolik nebolí (možná proto, že účet má na starosti většinou
máma – haha).
Restaurace je na způsob “degustuj, co zmůžeš“ a degustovat
můžete buď jen salátový bufet, nebo i masa. Vyplatí se ale možnost č. 2.
V salátovém bufetu najdete kromě salátů třeba i sushi a i to mi přijde vždycky
k chuti. Navíc vám tzv. passadores de carne, kteří chodí mezi stoly
a odkrajují maso ze špízu na talíř, nabízí také krevety, kukuřici,
grilovaný sýr, nebo třeba grilovaný ananas (dvě moje “grilované slabosti“ kvůli
kterým tam chodím – za ty prachy, no neber to).
A kolik to tedy stojí? 385 za salátový bufet a 725 za salátový bufet a masíčka :) Ale pozor! pokud stihnete konzumaci do 18h, cena je u salátů o 100 nižší a u mas o 200 nižší.
Jsem si jistá, že si z Ambiente Brasileiro ať už
zvolíte to ve Slovanském domě, nebo U Radnice, odnesete krásný zážitek. A to
nejen gurmánský.
Moje hodnocení je jasné, uděluji jedničku s hvězdičkou!
A to všemu a všem. Více informací zde: http://brasileiro.ambi.cz/cz/
Krásný den,
Přejedená N.
Pokud jste z okolí Barrandova (a milujete jídlo), jistě
máte stejný problém jako já. Málo restaurací! Za to téhle lokalitě bohužel
musím udělit jeden mínusový bodík. I přes to se ale z těch pár kousků dají vybrat
ty, které stojí za to.
Jednou z nich je Plzeňský restaurant Kamera. Dřív jsem
tam byla v jednom kuse. Jídlo bylo výborné, ceny přijatelné a já vždy
odcházela spokojená. Potom ale ceny navýšili a co bylo ještě horší, snížili
kvalitu (nezbedové!). Kvůli tomu jsme jí volili jen tehdy, když si chtěli ostatní
pochutnat na vychlazené Plzni a já na domácí limonádě.
Naštěstí se brzy vzpamatovali. Přidali do jídelníčku měnící
se polední nabídku, která strávníky těší cenami. A jestli máte rádi grilování, každý týden si
na něm právě tady můžete pochutnat. Vy si vyberete, oni před vámi ugrilují
(grilování bez práce, ou jé).
Jsem ráda, že Kameru už můžu zase jen chválit a jestli se do ní někdy vydáte, dejte mi vědět, jak vám chutnalo.
Mějte se krásně,
Jak už samotný nadpis napovídá, i na víkend se dá jet k moři. A já jsem si to zkusila na vlastní kůži. Zvolila jsem cestovní kancelář CAPRO, která mimo jiné i takové krátké pobyty u moře nabízí. Cílem bylo Chorvatsko, přesněji camp Lanterna, který se nachází nedaleko známého města Poreč.
Jak se ukázalo, největší problém pro mě nebyla 12 hodinová
cesta autobusem, ale balení. Věřte, nebo ne, zjistila jsem, že sbalit si kufr na
dva “upocené“ dny je pro mě stejné, jako na týden (taky peklo).
Odjezd byl v 7hod večer z Hlavního nádraží. Dlouhou
cestu autobusem jsem už zažila, a tak jsem tušila, co mě čeká. Nepříjemná
bolest za krkem, vlastně celého těla a unavenost. Byla jsem ale mile
překvapená, protože 1. fáze proběhla bez problémů a utekla jako voda.
Aleluja! Účastníci zájezdu (včetně mě) dorazili na místo podle
plánu, a to v sobotu v půl 8 ráno. Delegátky myslely na to, že si
chceme moře užít, co nejdéle to jde, a tak nám klíče od apartmánů předaly než
bys řekl švec (ne kecám, tak rychlé to nebylo). Náš apartmán nesl jméno EDA a
měl vše, co bych si představovala a ještě k tomu terasu. Motto dvoudenní
dovolené zní: „Neztrácej ani minutu!“, takže hurá do plavek a na pláž.
Večer jsme si zpříjemnili výletem do Poreče. Naopak
nepříjemná byla ale cesta zpátky. Toužili jsme po dobrodružství, a tak jsme
hrdinsky zvolili místní MHD. První zklamání bylo, když si pan řidič řekl
stejnou částku, jakou jsme platili za taxík, kterým jsme jeli tam a
druhé, když nás vykopnul na opačné straně našeho obřího (a když říkám obřího, myslím
opravdu obřího) campu Lanterna. A znáte to, ve tmě vypadá všechno jinak. Zvolili
jsme špatný směr a zabloudili. Nakonec ale všechno dobře dopadlo (děkujeme taxi službo!).
Jednu výhodu, ale večerní prodloužená procházka měla. Spali
jsme jak zabití. A to až do doby, kdy jsme měli vyklidit EDU – 10hod. Pak už
jsme se kromě oběda až do 5hod váleli u moře. Na cestu zpátky jsme si ještě
dali zmrzlinový pohár (vlastně jen já) a po půl 7 už jsme byli připravení
vyrazit domů. Díky těm, kteří zvolili týdenní pobyt a jeli s námi z Prahy,
jsme každý měl dvousedačku sám pro sebe. Takže spánek
jedna báseň. Celý zájezd skončil tam, kde začal. V 6hod opět na Hlavním nádraží.
Podrženo, sečteno! Víkendová koupačka je fajn. Jestli máte
volno jen v sobotu a neděli, a přesto byste rádi k moři, je tohle výborné řešení.
Tak zase příště!
Dobrodruh N.
Blíží se prázdniny a s nimi (určitě to všichni znáte) i
vyšší výdaje. Takže když jsem dostala “pracovní nabídku“ pomoci od pátku do
neděle v hospodě, nemohla jsem odmítnout.
Zmíněná hospoda, tedy spíš malá hospůdka s příjemným
venkovním posezením, se nachází ve chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, která
je oblíbenou destinací pro cyklisty a všechny výletníky. Konkrétně ve vesničce
Ráj. Už jen kvůli tomu názvu byste ji měli jistě někdy navštívit!
Čepování piva a podobné hospodské aktivity pro mě byly až do
pátku neznámé, ale za pouhý jeden víkend jsem se od začátečníka propracovala až
k pokročilému. Kromě výplaty (při tom slově se mi dělá úsměv na tváři)
jsem tedy získala i spoustu zkušeností.
A pozor, pokud máte rádi koně, krásné fríské koně – pro laiky
jen černé, zajeďte do vesničky Olešno, které se nachází hned nad Rájem. Tam totiž majitelé těchto úžasných koní nabízejí vyjížďky na koních. A věřte mi, že tihle obři ve spojení
s krásnou krajinou jsou k nezaplacení. Kromě koní tam můžete běžně
potkat i ovečky, kozy, kuřátka a nyní navíc i nejnovější přírůstek do téhle
malé ZOO – 2 koťátka.
Pokud se vydáte do těchto končin (kde není signál), určitě
byste měli navštívit také hrad Kokořín, který se nachází hned nad Kokořínským
dolem. Kromě toho je tahle destinace ideální na kolo. Takže pokud chcete strávit víkend i trochu sportovně, určitě je vezměte s sebou.
Takže hned příští víkend hurá na výlet do Ráje a kdo ví,
třeba Vás u okénka obsloužím zrovna já. :)
N.
Více informací o aktivitách na : http://www.kokorin.cz/cile.htm
bunda - H&M, kalhoty - Topshop, svetr- Forever21, mikina - PINK Victoria's Secret, šátek - Primark, baleríny - Marcha Ballerina , sluneční brýle - Rayban, kabelka - Liu Jo
Máte občas chut jen tak někam vypadnout? Tak tahle přesně nálada mě chytla před pár týdny. Přítel mě překvapil zprávou "Vyber si kam o víkendu poletíme - Řím, Miláno nebo Londýn". Vyhrál Londýn, kde jsem byla jen jednou a to jeden den, když mi bylo asi 11 let. Letenky jsme hledali přes http://www.skyscanner.cz/ Našlo nám to ty nejvýhodnější spoje, přílet v pátek večer na Gatwick a odlet v pondělí večer z Lutonu. Hotel jsme rezervovali tradičně přes http://www.booking.com . Do odletu zbývaly dva dny, stačilo už si jen sbalit a moje nedočkavost se stupňovala.
džíny - Lindex, svetr - Zara, tenisky - Reserved, šátek - ???, kabelka - LV, bunda - Zara
Fotky pořízené jednou v neděli, kdy jsme se s přítelem rozhodli udělat si malý výlet. Zajeli jsme do Berouna podívat se na medvídky a na pozdní oběd do vyhlášené Black Dog Cantiny. Chvíli jsme se prošli, nafotili outfit a pak už si dali skvělý oběd. Přítel se stal mým oficiálním fotografem a musím uznat, že je to docela sranda. Úkolu se ujal opravdu profesionálně. Já jen stála a plnila jeho pokyny ("tu ruku níž", "no tak, narovnej se"). A pokud máte zrovna hlad, tak se omlouvám, protože i mě se z těch fotek jídla sbíhají sliny.
V neděli jsme chtěli jít plavat, ale vzhledem k tomu, že v našich obvyklých bazénech bylo plno a do Podolí se nám nechtělo kvůli studenému bazénu, jeli jsme do bazénu do Slanýho. Často jsem tam jezdila s rodinou jako malá. Jediné, co jsem si ale z dětství pamatovala, byla divoká řeka. Moje oblíbená - dokonce dodnes.
Hrozně ráda zkouším nová a zajímavá místa. Proto mě nápad jít na večeři do Sasazu úplně nadchnul. Byla jsem v ní sice už jednou na brunchi, ale je to už poměrně dlouho a v té době jsem dobré jídlo moc neocenila. Proto jsem si to tentokrát plánovala užít na 100%.
Kdo sleduje náš blog, v tomhle případě tedy facebook, tak ví, že jsem strávila víkend v Tatrách. V hotelu Kempinski, který patří mezi ty vyhlášené. A upřímně, nedivím se. V tomhle hotelu vám opravdu nic nechybí. Nejenže jako zámek vypadá, vy si v něm tak i cítíte. Proč? Čtěte dál a uvidíte..
Do Tater jsme se rozhodly jet vlakem, jelikož je přeci jen pohodlný a můžete si v něm číst, učit se, pracovat nebo najít jídelní vagón a celou cestu doslova "projíst". Já zvolila učení. Ačkoliv to měl být odpočinkový víkend, zkouškové nepočká.
Po cca 7 hodinách, které naštěstí utekly rychleji, než jsem čekala, jsme byly na místě. Nejvíc vystihuje mojí první reakci na hotel slovo WOW. Je to opravdu luxusní hotel, ve kterém si připadáte jako ta nejdůležitější osoba. A to je přeci jen docela příjemný pocit, no ne? Personál hotelu vás obskakuje od rána do večera, neustále se usmívají a pozor - smějou se vašim vtipům, i když vtipný nejsou. No prostě profesionálové.
Kromě několika strávených hodin ve SPA jsem stihla i projížďku v kočáře, procházky, lanovku a koncert skupiny Morcheeba. O té jste už možná četli v našem článku EXCLUSI|VE, ve kterém jste se mohli o kapele dozvědět víc. Pokud ne, čtěte zde - EXCLUSIVE / MORCHEEBA
Vzhledem k tomu, že jsme měli i soukromou prohlídku hotelu, včetně apartmánu pro prezidenta (spal v ně například i Osmany Laffita) a nebo pokoje, ze kterého lze vylézt na střechu, kde je vířivka, můžu vám hotel 100% doporučit a to hlavně na romantické víkendy. Je to opravdu jak vyšité z romantického filmu. Střecha, vířivka, výhled na hory, obloha plná hvězd...Pardon, trochu jsem se zasnila, zpět k tématu.
Možná vás zajímá i cena takového hotelu. Patří rozhodně mezi ty dražší, ale jednou by se tam člověk prostě podívat měl. A to třeba u příležitosti nějaké slavnostní události (výročí, zásnuby, oslova narozenin nebo jen tak dámská jízda, jako jsme to udělaly my s mamčou). A pokud se vám nechce až do Tater, zkuste Prahu nebo Bratislavu,
Pro mě každopádně zážitek do konce života.
SPA
Prezidentské apartmá
Právě tady se nachází střecha s vířivkou
Váha na pokoji - jediné mínus
měsíční pokoj se vstupem na střechu



























