MY DIARY / Z BRUNETY BLONDÝNOU aneb moje cesta za blond

20:37

Začnu tím, proč jsem se vůbec rozhodla stát se blondýnkou. Jednoduše z nudy! Některé to jistě také znáte. Touha po změně, která bude výrazná a všimne si jí každý (i mužské oko). Jistě mi dáte za pravdu, že nestačí zastřihnout konečky, nebo dát místo oříškové hnědé, čokoládovou. Když už, tak to chce nějaký pořádný „boom“!

A co je víc než změnit barvu úplně? Možná Vás napadá ostříhání dlouhých vlasů na krátko. Souhlasím, ale to už je opravdu extrém, do kterého nejdu a navíc jednu Vlaďku Erbovou už máme.

Ovšem netušila jsem, že přechod z tmavých vlasů na světlé se bude dát přirovnat k nekonečnému seriálu, viz Ulice. V prvním díle, kdy jsem poprvé přišla ke kadeřníkovi s prosíkem o blond, mi byla rozmluvena. Hrozily mi prý totálně zničené vlasy. Důvěřivě jsem poslechla. Ovšem při mé druhé návštěvě, kdy se mi nápad rozležel v hlavě a nuda byla již neúnosná, jsem si již stála za svým.

Ještě bych se ráda zmínila o tom, co si o mém brilantním nápadu myslelo okolí. Upozorňuji, že pokud jsem zpozorovala náznaky nesouhlasu (kroucení hlavou, vyděšený výraz apod.) prohlásila jsem, že z blonďaté na hnědou to jde přeci vrátit vždycky. Každopádně tím jsem vlastně uklidňovala i sebe.

Máma – „Nikolko nedělej to, vždyť ti ta tmavá tak sluší!“

Táta – „To jsem na tebe teda zvědavý!“

Ségra – „Proč ne.“

Přítel – „Jdeš na blond, protože se mi líbí blondýnky?“

Jo a babičkám jsem to raději ani neříkala.

Teď už se vrátím k prvním krůčkům za „splněným snem“. Kadeřník navrhl, že mi na hlavě udělá tzv. odlesky, popravdě nevím, co přesně to znamenalo, používal pro to vždy tento pracovní název. Řeknu vám, tahle proměna mě hodně rychle probrala. Doufala jsem, že od něj budu odcházet jako světlý typ. Sice jsem se pak dozvěděla, že pokud jste u správného kadeřníka (nikoli u takového, který vám na hlavu švihne nejsilnější peroxid a blonďatých vlasů se ani tak nedočkáte, protože vám všechny vypadají) sdělí vám, že změna z tmavé na blond není otázkou jedné návštěvy, ale třeba tří, jenže po té mojí první se změnilo jen to, že moje hnědá se stala s odlesky místy ZRZAVOU!

Na světě existují dvě skupiny lidí. Ta první se nebojí říct svůj názor a ta druhá raději mlčí. Já bohužel patřím do té druhé. Takže když si kadeřník vychvaloval svoje dílo, radostně jsem přikyvovala a při odchodu si připadala jako modelka. Nechala jsem vlasy měsíc odpočinout a šla na další várku „odlesků“. Ano dala jsem mu 2. šanci. Po vyfoukání a zjištění faktu, že mám na hlavě hnědou, zrzavou č. 1 a zrzavou č. 2, jsem začala silně pochybovat o tom, že se někdy dostaneme tam, kam chci. Bylo mi řečeno, že příště už dáme barvu po celé hlavě, ale k tomu jsme se již nedostali. A tady musím připomenout rčení: „Vše je tak, jak má být!“ Takže dík patří nahoru.

Na jedné akci jsem totiž potkala úžasnou Monču z kadeřnictví Tomas Arsov Hair & Beauty Institute, která mi nabídla, abych další návštěvu směřovala k ní. Po usednutí do křesla v nádherném a luxusním kadeřnictví, jsem jí vysvětlila, co bych si přála. Byla překvapená, když jsem jí vyprávěla, co všechno vlasy už zažily (včetně zrzavého ombre, které jsem měla za mlada). Také mě uklidnila, že ničení vlasů hodně záleží na značce používaných barev a přelivů. Nápravu ale zvládla excelentně. Odcházela jsem opravdu nadšená a to ne proto, že byla nadšená Monča! Na hlavě už jsem neměla 4 různé barvy, a co bylo nejdůležitější, byla jsem BLOND! Sice tmavá, ale to konečně odpovídalo 1. návštěvě při zesvětlení.

Takže to největší DÍKY patří kadeřnici Moničce a celému týmu z Tomas Arsov Hair & Beauty Institute, kteří jistě napravili už nejednu hlavu. A já se už teď těším na další návštěvu a zesvětlení.

TO BE CONTINUED...Jak odbarvení probíhalo, se dozvíte brzy v článku přímo od Monči.

Vaše, skoro blond, N.

PŘED PO